Příchod štěňete do nového domova

Rada pro potencionální zájemce o štěně:

 

 

Než si štěně přineseme domů:

Pokud jsme si již vybrali štěně v jedné z chovatelských stanic, či jsme se rozhodli si ho vzít z útulku, je třeba před tím, než se ocitne u nás doma, zařídit celou řadu záležitostí. Nejprve je dobré se zaměřit na samotné zařízení bytu. Na štěně zde číhá řada nástrah, které musíme odstranit z jeho dosahu, aby se nestalo, že si pejsek vyzkouší ostrost svých rostoucích zubů na elektrickém kabelu, jedovaté rostlině, nebo pytli s pracím práškem. Dalším lákadlem bývá velmi často odpadkový koš, mycí prostředky, malé předměty, které může spolknout, nebo vše, co lze roztrhat (ne každé štěně roztrhané kousky vyplivne a nespolkne). A pokud máte zahradu, tak kromě již zmíněných rostlin věnujte pozornost především kvalitě oplocení. Malé štěně se totiž protáhne opravdu téměř všude a neštěstí je na světě.

Zároveň si již před příchodem štěněte připravte potřebnou výbavu. Určite budete potřebovat pelíšek, misky, granule pro štěňata, hračky, obojek, vodítko, kartáč, kleštičky na drápky, náhubek, atd. Od nás dostane granule na které je zvyklé,plyšáčka,gumovou hračku,obojek,vodítko,deku.

 

Příchod do nového domova

Den, kdy si přivážíme domů nový přírůstek, je jistě velkým okamžikem pro všechny členy rodiny. V prvních chvílích však uděláme lépe, pokud necháme štěňátku prostor a čas, aby se samo v klidu seznámilo s ostatními a novým prostředím. Musíme mít na paměti, že v zpočátku je štěně nejisté, neboť je to poprvé, co se ocitlo v novém prostředí bez své matky a sourozenců. Již nyní však jasně stanovte hranice. Nepouštějte štěně do postele, pokud nemáte v plánu s ním spát po zbytek jeho života, a také mu ukažte hned v úvodu, kde si přejete, aby vykonávalo potřebu. Přesto se smiřte s tím, že výchova štěněte je běh na dlouhou trať. Snad nejdůležitější je tedy obrnit se trpělivostí a počítat s tím, že budeme štěněti po řadu týdnů ukazovat a vysvětlovat stále dokola, co se od něj očekává. Rovněž se zcela změní náš denní režim, protože se štěnětem musíme chodit minimálně co dvě hodiny ven, déle totiž zadržet svou potřebu nevydrží.

Výhodné je domluvit si odběr štěněte na ráno nebo na dopolední hodiny. Především můžeme strávit celý den s novým přírůstkem do rodiny a řádně ho prozkoumat. I štěně má celý den na to, aby se seznámilo s novým prostředím, zvyklo si na nové pachy a novou smečku, což oceníme obvykle v noci. Potrvá několik dní, než si zvykne na nové prostředí, nový domov a hlavně na nové lidi. Odtržení od své psí rodiny štěně ponese mnohem lehčeji, bude-li mít ve svém košíčku pokrývku, která si ještě udržuje pach jeho matky a sourozenců. Během prvního týdne výchovy k čistotnosti a k stanovení zásad chování budete pro svého čtyřnohého chráněnce potřebovat mnoho času. Určitě je dobré na první tři dny neplánovat procesí návštěv, které jdou štěndo pomuchlovat ... nechte svého pejsáčka vklidu a pohodě přivyknout domovu, jeho dennímu režimu a "provozu". Na návštěvy času dost ... a vyhnete se tak spoustě hloupostí, které návštěvy určitě napadnou... krmení Vašeho pejska z ruky místo z misky, přetahování o aportík, chytání tlamičky a různé zápasy - to vše je absolutně nevhodné ať už pro budoucího dobrého rodinného společníka, nebo loveckého psa. V prvním období potřebuje mladý psík mnoho klidu, ale je-li právě vzhůru, musíte být také vy dostatečně čilí a ostražití. Mezi osmým a šestnáctým týdnem života se kladou základy úspěchu nebo neúspěchu výchovy štěněte. Buďte jemní, ale také důslední. Musíte už od prvého dne stanovit pevná pravidla hry, zřetelné povely pro jednotlivé úkony a také jasné postavení všech ke „smečce“ patřících lidí vůči štěněti.

Čím více pobýváme se štěnětem i s dospělým psem, čím více se mu věnujeme, čím více k němu hovoříme atd., tím více je nám oddán. Při každé příležitosti štěně i psa pohladíme. A když se v pocitu příjemnosti a z vděčnosti k nám tulí, hladíme jej po hlavě, po hřbetě od hlavy k ocasu, šimráme jej za ušima, na kořenu ocasu nebo jej jemně poplácáme. Naše laskání musí ve psu vzbuzovat příjemné pocity, nikoliv bolestivé. Proto naše laskání musí být vždy jemné a něžné. Když k nám přijde pes o své vůli a tlačí se k nám v touze po laskání a po teple naší ruky, musíme jej pohladit, i když nám jeho lysání z nějakých důvodů v tom okamžiku není zrovna vhod. Pochvalou neskrblíme, psa chválíme za každý jen poněkud uspokojivý výkon. Nestačí však chválit jen až po výkonu, nýbrž musíme umět pochválit již při prvních náznacích provedení žádaného výkonu. Tak např.- přivoláváme psa, který běží k předmětu, jež upoutal jeho zájem. Jakmile uslyší náš povel, zarazí se v běhu. Nevíme ještě, zda poslechne, ale již v tom okamžiku jej pochválíme. Pochvala, která vždy doprovázela přibíhání psa, zapůsobí. Pes se otočí a běží k nám. Přirozeně jej znovu povzbuzujeme chválením. Neuškodí, jestliže odměníme výkony svého psa pamlskem, zejména jestliže poslechne, i když na něj působí silnější rušivé podněty. Nicméně nesmíme být zase v rozdávání pamlsků příliš štědří. Pamlsek by ztrácel svoji účinnost i význam. Skloníme-li se ke štěněti, začne na nás vyskakovat a bude se snažit olíznout nám obličej. Neboť olíznutím tlamy vůdce smečky ve volné přírodě projevují členové smečky svou podřízenost. To je vrozeno každému psovi a projevuje se již u štěněte.

 

Čistotnost:

Berte štěně ven hned po probuzení a po jídle a kromě toho vždy, když je neklidné. Když štěně vykoná svou potřebu na správném místě, nadšeně je pochvalte. Když se mu v bytě stane malér, v žádném případě je nesmíte trestat jinak než slovem „Fuj“, všechny tresty, které štěně postihnou jindy než bezprostředně po činu jsou škodlivé. Hned je vyneste ven a pokud se zde vyvenčí, pochvalte je. Venku pro štěně najděte chráněné místo. Ideální je rychle dosažitelný kout zahrady. Vyhledejte však několik různých míst, aby psík neměl dojem, že může svou potřebu vykonávat jen tady a nikde jinde. To by pak vedlo ke zvyku a na vycházce jinou cestou by se štěně nevyvenčilo, zato doma by potom vyrobilo loužičku.

 

Setkání s jinými zvířaty:

Je důležité, aby štěňata získala při setkání s jinými zvířaty dobré zkušenosti. Jsou zvědavá, takže jdou důvěřivě ke každému jinému stvoření. Pokud je mírumilovné, je to dobrý předpoklad oboustranné snášenlivosti, která se někdy může vyvinout i v přátelství. V každém případě se zvířata musí k sobě přibližovat klidně, pomalu a bez lidského zásahu. Pokud zvířata společně bydlí v domě, je velkou výhodou, když jsou obě mladá a oběma se dostává stejně pochvaly, pamlsků a mazlení, takže mezi nimi nevzniká žádné soupeření. Neberte štěně do náručí, když se na ně rozeběhne jiný pes. Dospělí psi jsou vůči štěňatům ohleduplní. Ani velký a málo přátelský pes štěněti nic špatného neudělá. Leckdy naopak mladý psík zneužívá dobromyslnosti svých dospělých příbuzných. Vzácnou výjimkou jsou někteří psi, kteří se následkem nedostatku styků s jinými zvířaty v období socializace nenaučili správným vztahům k sobě rovným zvířatům. Tito psi znamenají pro vaše štěně skutečné nebezpečí. Pokud není pes naprosto poslušný, nepokoušíme se ho přivolávat, při seznamování s jinými zvířaty. Neposlechne-li, trpí tím poslušnost. Poslechne-li však a běží k nám, považuje druhé zvíře toto vzdalování za projev strachu. Doběhne a popřípadě napadne našeho psa. Je daleko lehčí přivyknout mladou kočku na psa v domě, než naopak. Dospělá kočka si často vymáhá od štěněte respekt.

 

Procházky:

Mladý pes musí mnoho běhat. Dlouhé tratě by jej však mohly zpočátku příliš unavovat. Plně zatěžovat jej můžeme teprve ve věku půl druhého roku, protože tehdy je úplně dospělý. Vycházky při kole jsou pro psa rozptýlením a možností získat nové podněty. Pes držený pouze na zahradě časem otupí. Má-li pes dostatek pravidelného a vydatného pohybu, je i v městském bytě spokojen. Pro každého psa je skákání potěšením. Avšak v raném věku s ohledem na růst kostí a kloubů jen s velkou opatrností zejména u psů, které čeká uchovnění (DKK). Lépe je jít se štěnětem denně třikrát na kratší procházku, než jednou na procházku dlouhou. Při dlouhotrvající procházce se může příliš unavit, i když vsouváme chvilky odpočinku.

 

Povely:

Pes má výborný sluch. Není proto důvodu, abychom na něho křičeli nebo silně pískali. Dáváme-li povely hlučné, příliš hlasité nebo pískáme-li na psa silně, nedocílíme tím, že by nás spíše poslechl. Vychováme psa k nedoslýchavosti a nepozornosti. Pes si osvojí tzv. tvrdý apel. Povely neopakujeme, neboť čím úporněji zacházíme s povely, tím více si zvyká pes na jemný apel. Pes má poslechnout na prvý povel, na prvý pokyn, na prvý hvizd. Při nácviku dáváme tišší a tišší povely. V dalším vývoji výcviku stejně přecházíme k nahrazování slovních a sluchových povelů povely zrakovými. Praktickým opakováním cviků poslušnosti a používáním jich při procházkách docílíme posléze naprosté poslušnosti. Nikoliv křičením, bitím a tresty. Cvičení ukončíme, jestli-že pes nový cvik správně podal. Jde-li při tom o nácvik cviku, který mu činí potíže, spokojíme se i s méně dokonalým provedením. Ukončení cvičení s pochvalou představuje v tomto případě odměnu za ochotu, s níž náš pes cvik vykonal. Cviky již naučené, které ve cvičení pouze opakujeme, necháme vykonat jen jednou, pokud ovšem je výkon správný. Za každý slušnější výkon psa chválíme, občas jej za obtížný výkon odměníme pamlskem. Své požadavky nepřepínáme, musí být úměrné fyzickým a duševním schopnostem psa. Ochotu k práci potlačujeme právě zbytečným opakováním výkonu, který pes správně podal, prodlužováním doby cvičení, unavováním psa cvičením a přepínáním svých požadavků tak, že nejsou v souladu se stupněm výcviku a s fyzickými a duševními schopnostmi psa, jakož i stupněm výcviku, nároky stupňujeme ponenáhlu. Tím vším psu znechucujeme práci. Když pak nepodá výkon takový, jak si to právě představujeme, začneme jej donucovat, případně i trestat. To je ovšem značně chybný postup. Výkonu sice docílíme, ale je to výkon bez zájmu a bez radosti.

Se psem nezacházíme hrubě. Čím méně psa trestáme, tím větší vliv na něho trest vykoná. Ale když již musíme psa trestat, tedy vždy ihned po činu. Nikdy nelákáme k sobě psa lichotivými slovy, ukazováním pamlsku apod. proto, abychom jej dostali do své moci a pak potrestali. Když již chceme psa potrestat, raději jej napřed uvážeme, aby se předešlo tomu, že by pes pomyslil raději na útěk. Když psa uvážeme, netrestáme jej již, ale připravíme obdobnou situaci, abychom jej mohli potrestat při činu. Nejsme-li si jisti, zda chování psa zasluhuje potrestat, raději psa netrestáme. Jeho chování však pomineme mlčením. Když se pes, který štval zvěř vrací, přivoláme ho, při přibíhání jej povzbuzujeme a když přiběhne, přijmeme ho jako obvykle, tj. pochválíme jej a pohladíme. Pes musí i v takových výjimečných případech upevňovat svou zkušenost, že se mu po přiběhnutí nestane nic zlého. Poslechl přece na zavolání. Nevíme-li určitě, kudy poraněná zvěř odběhla nebo odtáhla, ponecháme vůli psu, který svým nepředstavitelně dokonalým čichem dokáže sledovat stopu poraněné zvěře i po dlouhé době, až ji dostihne. Je třeba, abychom umožnili psovi, aby žil pokud možno přirozeným životem a abychom neusměrňovali jeho život nevhodně, a proto nesprávně. Nechceme-li, aby se naše štěně zkazilo, musíme mu umožnit, aby poznalo nejen své prostředí, ale i bližší a vzdálenější okolí, aby přišlo do styku a poznalo lidi, věci i zvířata.

 

Očkování :

Očkovací schéma štěňat je u většiny druhů vakcín následující: Štěňata se očkují poprvé v 6. týdnu života, pak v 9. týdnu a nakonec ve 12. týdnu. Vynechá-li z nějakých důvodů chovatel první očkování v šesti týdnech věku (např. momentální zdravotní indispozice), pak tedy první vakcinace probíhá v 8. až 9. týdnu a další potom ve 12. týdnu. Při vakcinaci ve 12. týdnů se již štěně očkuje i proti vzteklině. Dále se již očkuje jednou ročně.

 

Odčervení :

Štěně by mělo být u chovatele odčervováno pravidelně v zhruba třítýdenních intervalech, poprvé ve 3 týdnech věku, dále v 6 a 9, odčervení v 9 týdnech věku již většinou probíhá u nového majitele. Tomu doporučuji pak zhruba do půl roku věku štěně preventivně odčervovat jednou měsíčně. V dospělosti by se měl pes odčervovat minimálně dvakrát ročně, raději však vícekrát, zvláště pohybuje-li se v místech s větším rizikem nakažení parazity (parky či louky používané k venčení psů, kynologická cvičiště apod.). Doporučeno je dospělé psy odčervovat 4x ročně.

 

Krmení štěněte :

Co se krmení štěněte týče, jsou zásadní dvě otázky: čím krmit a jak často krmit. Nejprve je samozřejmě dobré poradit se s chovatelem a zjistit, čím a jak bylo štěně krmeno. Je-li vše, jak má být, a odpovídá-li druh krmiva i dávkování, pak je dobré pokračovat v tom, na co je štěně zvyklé. Chceme-li cokoliv změnit, ať již druh či způsob krmení, je vhodné krmení měnit pozvolna, protože obzvlášť štěňata jsou velice citlivá na změny stravování a jsou náchylnější k zažívacím potížím než dospělý pes.

K novému majiteli jde štěně většinou v 7 až 8 týdnech věku a v té době se štěňata krmí 4x až 5x denně. Ve věku 2 měsíců lze krmit 4x denně, ve 3 měsících můžete již počet dávek snížit na 3 denně a zhruba v půl roce věku stačí krmit štěně 2x denně. Dospělý pes se může krmit již jen 1x denně. Po každém krmení pes odpočívá a měl by mít klid, není proto vhodné krmit před procházkou či nějakou vyšší aktivitou, ale raději krmení načasovat až po ukončení všech pohybových aktivit.

Nejdůležitější je asi otázka druhu krmení. Obecně můžeme způsob krmení rozlišit na stravu granulovanou a doma připravovanou. Názory na to, co je pro psa, resp. štěně lepší, se různí a bude nespíš jen na Vašem rozhodnutí, čemu dáte přednost. Pokud se rozhodnete štěněti „vařit“, tedy krmnou dávku připravovat sami doma, čeká Vás sestavení vhodného jídelníčku, pořízení poměrně velkého množství doplňků stravy (minerály, vitamíny…) a ty pak pečlivě do krmiva štěněti dávkovat, aby krmné dávky byly vyvážené a obsahovaly vše, co štěně v růstu potřebuje. Jestliže dáte přednost stravě granulované, pak je třeba vybrat to nejvhodnější krmivo, a to jak značku, tak především správný druh. Jednoznačně doporučuji krmiva kvalitní, a to z řady superprémium či ultraprémium. Lze si vybrat z řady kvalitních značek, např. Arden Grange, Eukanuba, FirstMate, Hills, Purina Pro Plan, Royal Canin, Belcando, Josera, apod. Velice důležité je ale vybrat správný druh právě pro Vaše štěně. Krmíte-li Vaše štěně kvalitní stravou, není pak vhodné přidávat cokoliv dalšího, poněvadž přidáte-li ke krmné dávce „něco navíc“, měníte její složení a narušíte tak její vyváženost. Jediné, co považuji za více než vhodné, je přidávání kloubní výživy!

 

 

Pár rad:

• - stanovte si ještě před příchodem jasná pravidla : kde bude spát, co bude smět, kam bude smět, vysvětlete si ( a především dětem ) správné povely ( pejsek časem rozumí i " co tady děláš ? kde máš být ? ) ale vše mu zjednodušíte povely Ke mě, Hodný, Ne, Nesmíš, Místo apod...  Pravidla nejsou jen pro pejska ale i pro všechny členy smečky ... nemůže mu jeden povolit, to co ostatní zakazují...
• - před příchodem štěňátka odstraňte všechna nebezpečí - nezajištěné el. kabely, zásuvky, píchavé, či jedovaté rostliny, dejte na nedostupná místa chemikálie, prací prášky apod...
• - na štěně mluvit klidným vlídným  hlasem
• - absolvujte se štěnětem do 3 měsíce vše, co s ním budete v budoucnu prožívat ( jízda autem, autobusem, návštěva restaurace, seznámení s klidnými cizími psy, se střelbou, vycházky do polí, lesa, ale i do města ...)
• - nenechávejte štěně o samotě, pokud potřebujete zajistěte jeho bezpečnost, je to tak snadné - stačí ohrádka , kotec, box apod- nabídněte mu hračky k zahnání nudy ... my nabízíme pouze ty hračky, které se dají sníst .... ideální je starý chléb, buvolí kostičky apod... když jinou hračku tak bavlněný uzel apod.
• -  seznamte štěně se všemi členy domácnosti - v klidu a pohodě - i s domácími mazlíčky - pod Vašim dozorem
• - zvláštní péči věnujte seznámení s dětmi, pokud to lze poučte dítě o správném zacházení se štěňátkem, především dohlížejte na to, aby děti nechávaly štěndu dostatečný odpočinek, nerušily ho .. při hře dítěte se štěňátkem buďte vždy přítomni
• - připravte se na loužičky - dostatkem utíracího materiálu ... popř. hadr, kýbl, rukavice. Nejlepším pomocníkem je pro nás extrasavý ručník, který máme jeden na země a jeden na očistu štěňátka, když ho přivedeme domů od blata, či mokrého apod. Zatímco klasické ručníky jsme na tři pejsky potřebovali čtyři a fenky byly stále mokré - tímto jedním ručníkem utřeme všechny pěkně, rychle a hlavně opravdu do sucha.

Loužičky žádné štěně nedělá z neposlušnosti, nevychovanosti, nebo dokonce naschvál. Loužičku, či hromádku udělá štěňátko přesně z toho stejného důvodu co člověk - za účelem vyprázdnění. Geneticky má štěňátko dáno udělat svoji potřebu co nejdále od svého pelíšku, místa .... ale když se nestíhá tak se nestíhá .... jako mimina jsme to také nestíhali ... a štěně je mimino.

Dobrá zpráva :  Všichni jsme se to naučili, i Vaše štěňátko se to naučí !!

Nikdy nemáchejte čumáček nešťastnému štěňátku v loužičce, či hromádce, nechápalo by co jste to za ČUNĚ, SUROVCE a proč to děláte ... Jediným správným řešením je dáti štěně na potřebu tam, kam potřebujeme. Že štěně potřebuje vykonat potřebu zjistíte už první den při bedlivém pozorování, jakmile začne slídit po místnosti, očuchávat místa, hledat kam se chodí, točit se do kola ... znamená to jediné ... povel pro Vás .... honem štěně do náruče a upalovat na travičku, či tam kam je třeba ... za vyvenčení se na správném místě - chválit, chválit a chválit ... štěně to brzy pochopí a udělá Vám příště radost. Štěňátko z počátku vykonává svoji potřebu - vždy po probuzení- po každém jídle  A samozřejmě sem tam mezi....   Lehce ho tedy naučíte venčit tam, kde potřebujete tím, že ho vezmete venčit po každém probuzení a jídle.... dále pak, když uvidíte, že je na čase ( viz výše ..)

 

• - Štěňátko krmíme superprémiovým krmivem (toto píšu jak to děláme my), které svým složením nejlépe odpovídá potřebám rychlerostoucího štěněte. Superprémiová krmiva různých značek se liší od obyčejných krmiv nejen složením, ale především vstupními surovanami .... v nejdůležitějším období - období růstu NEŠETŘTE - odměnou Vám bude .... ZDRAVÉ, PROSPÍVAJÍCÍ, DOBŘE ROSTLÉ ŠTĚNĚ.
• - Jsou různí výrobci, a ti vyrábí dokonce i pod několika značkami... důležitá je ale kvalitativní kategorie .. SUPERPREMIUM popřípadě ULTRAPREMIUM, doporučujeme všechny značky v této kategorii 
• - Po celý den musí mít štěňě k dispozici misku s čerstvou čistou pitnou vodou
• - Krmení provádíme tak, že nabídneme štěňátku misku s granulemi ( suchými či lépe máčenými ) maximálně na pět minut ... štěndo misku stejně vyprázdní při správném množství rychleji ...

 

Málo jí ta štěňátka, která mají jídlo celý den k dispozici.... nemají důvod ... je nadbytek ... Proto NIKDY NENECHÁVEJTE krmivo po celý den k dispozici ať už ze zdravotních, hygienických ale i praktických důvodů... mohlo by se lehce přihodit, že Vaše štěňátko nebude správně přibírat na váze.